Sympathy for Jesus! ..ano, ano... muziky znalí vědí, že jde o parafrázi na jednu skladbu kapely Rolling Stones (v té je ovšem sympatie namířena jaksi na druhou stranu...sympathy for devil). Samozřejmě i tenkrát to byla metafora, obraz, paradox, báseň... jenže většina lidí to vzala doslova. Za což Mick Jagger úplně nemohl....text a muzika si žije vlastním životem.  ...Ale drobná odbočka. Co vůbec ty kytary a bicí a rámus...a není to od zlého? hmm... pár let (spíše více) to někdo zase vnímal u varhan... není to od zlého?  ...a ještě pár let jakýsi David (nebo Šalamoun) napsal žalmy, kde chválí Boha jak strunnými nástroji (kytary), tak bubny... hm, a byl to Hospodinův oblíbenec. Tak to je asi ok. ... ale zpět ke Stounům (Rolling Stones). Ač nechtěně přispěli (vlastně přizpívali) k tomu, že zlo a ten hlavní představitel sou tak nějak zajímavý, přitažlivý, sexy a tak. Vedle toho je to náboženství takový nudný, pomalý, staromódní, nezajímavý. Plný předpisů, zákazů... no nic přitažlivého. A je fakt, že dost lidí hledajících to tak vnímá. Taky si za to částečně můžeme sami (myslím nás křesťany). V jedné old school cantate skladbě se zpívá "po lásce poznají Křesťany...Křesťany..Ano...po lásce... a tak dále, odrhovačka ale klasická. Jenže, když náhodný hledač omylem zabloudí do kostela na mši (nebo je tam pod zbožnou záminkou nalákán věřícím kamarádem)..musí být zděšen. Výrazy nás přítomných jsou nejen nesympatické, ale hlavně depresivní, smutné, a tak nějak spravedlivě, nahvěvaně zádumčivé. Taky bodejď....zabili nám Kristapána. .. Voni...židi, pohani, komunisti..(a dosaďme si koho tam potřebujeme). Prostě nic moc. Nezáříme, nehoříme. Jen bráníme pevnost. A tak dobře, že sem tam nikdo nevleze. Což jde trochu proti té evangelijní zvěsti..jděte do celého světa... a my se bráníme před celým světem. Nojo, ale to evanglium je přece radostná zvěst ne? Prostě děláme špatnou reklamu. Nejsme sympatičtí. A svět má tedy sympatie k té blbé straně...protože ta to umí ošálit, nabarvit, nalakovat. ..ale v jádru to je jen nuda, nuda, šeď šeď. Absolutně nekreativní nic. A co Ježíš? Tak to je jiná...uměl makat vlastníma rukama, tesař... piliny, pot, tvrdá práce, výsledek. A kolem 30ti to rozsekl... jo, jdu do toho! Rozhodnutí, poslání, mise...dobrodružství. Seženu pár chlapů, parťáků a zachráním svět. Táta Bůh za mnou stojí.  Rybáři...milujou moře (a kdo ne?) a umí zabrat. Jasně, každej má svý mouchy, ale o to teď nejde..prostě akce. Něco podniknout, vyrazit, zvednout zadek, opustit jistotu... vyjít za obzor, skočit.. A rozhejbat lidi, vytrhnout je z deprese, ze smutku, vyhnat démony, uzdravit, dotknout, pohladit.. A večery u ohně..k jídlu ryba..jít do Jeruzaléma letos nebo za rok?... a co establišment? Kdo jde s náma? A pak zázraky... být u toho... chůze po vodě, spoousty chlebů..svatba..víno..Lazar... sláva..zrada, večeře...přátelství, láska...bolest, smrt...a návrat, comeback, vítěztví....  Sympathy for Jesus! Kam se hrabe nabídka světa..tohle je něco, Někdo!  Sympathy for Jesus!